CHALLENGE No. 53 – SAY SOMETHING NICE.

   1. červen je sice Dnem dětí, ale taky je to Den, kdy máte říct něco pěkného (Say Something Nice Day). Tento den vznikl v Charlestonu, kdy se skupinka lidí rozhodla, že přivedou na svět den, který bude příležitostí být milý ke všem výjimečným a důležitým lidem v našich životech. Tento den si můžete vzpomenout i na všechny, kteří pracují ve službách, kteří zachraňují životy – anebo kterým vděčíme za vzdělání. Tvůrci tohoto dne doufají, že jednou se jeho poslání rozroste natolik, že si lidé budou říkat navzájem pěkné věci den co den naprosto běžně. Proto nová výzva zní: ŘEKNĚTE NĚCO MILÉHO.

   Popřejte někomu pěkný den. Nebo dobrou chuť. Nebo šťastnou cestu. Nešetřete komplimenty. A pochvalami. Řekněte někomu o tom, že obdivujete, co dělá. Omluvte se za něco, čím jste druhým ublížili. Nebo za něco, v čem jste udělali chybu. Řekněte někomu, že ho doprovodíte domů. Že mu nabízíte vaše místo v tramvaji. Že mu přejete, aby byl šťastný. Aby se mu plnily sny. Čeho si na něm vážíte. Že s vámi může počítat, ať se děje cokoli. Že ho máte rádi a že si bez něj neumíte svůj život představit. Povzbuďte někoho, kdo to potřebuje. Třeba paní, která sedí na lavičce a vypadá, že ji něco trápí. Poraďte cizinci, který je ztracený a neví, kudy dál se má vydat. Poděkujte druhým za to, co pro vás dělají. Řekněte jim, jak moc vám na nich záleží.

   Sami určitě nejlíp víte, jakým slovem můžete druhé potěšit, ale je důležité, abychom na taková milá slova nezapomínali. Tak udělejme radost tvůrcům dnešního dne, jehož náplní je říct něco pěkného, a neuzávorkujme ho na pouhých 24 hodin. Pro inspiraci se můžete podívat i na tohle super video.

Každý si zaslouží slyšet něco milého od těch, kteří ho mají rádi. (:

Krásný první červnový týden vám všem! (:

Yeah, the 1st June is the Children Day, of course, but today it´s also the Say Something Nice Day. This day began in Charleston where a group of people came up with an idea to create a day in which everyone will have an opportunity to be kind to all of the special and important people in their lives. You can also remember all of those who work in services, who save lives – or who you´re grateful for education to. The creators of this day hope that its mission will spread so much that people will say to each other something kind every day once.  That´s the reason why a new challenge sounds: SAY SOMETHING NICE.

Wish a nice day to someone. Or  to have a good meal. A great journey. Don´t conserve compliments. Or praise. Tell someone that you admire them for something what they do. Apologize for something what you did wrong. Or if you hurt someone. Tell someone that you´ll accompany them. Or that you offer them your seat in a tram. That you wish them to be happy. Or that you wish that their dreams will come troue. Tell them what you appreciate about them. That they can rely on you in every situation. That you love them so much and that you can´t imagine your life without them. Encourage someone who needs it. A sad woman sitting on a bench, for instance. Give advice to lost somebody from a foreign country. Say thank you to others for everything what they do for you. Tell them, how much you care about them.

I guess that you know very well the words that can make someone happy, but it´s important to know that we should use those words more often. So make a pleasure to the creators of this day and don´t say something nice just these 24 hours. If you´d like to have some inspiration, you can watch this lovely video.

Everyone deserves to hear something kind from the people who love them. (:

A gorgeous first June week to all of you! (:

CHALLENGE No. 52 – LET´S COOPERATE.

   Připadá mi, že je kolem nás stále více a více lidí, kteří „jedou jen sami za sebe“. Lidi, které zajímá pouze jejich kariéra, neotáčejí se za někým, kdo je potřebuje, žijí svůj život a nevadí jim, že své blízké přehlížejí, jsou zahleděni do svého ega a pro své okolí nehnou ani prstem. Netuším, jestli je to dobou, ve které žijeme, která nás učí tomu, abychom se uměli postavit na své nohy a nespoléhali se na druhé, nebo zkrátka jen náš charakter, ale myslím, že všechno by mělo mít své meze. Měli bychom sami vědět, kdy je důležité, abychom se neprotloukali ostrými lokty mezi druhými a přestali se soustředit jen na svůj úspěch a prospěch. Abychom věděli, kdy je třeba nabídnou někomu pomocnou ruku, nechat si poradit nebo přibrat ostatní s sebou. Výzva tohoto týdne proto zní: SPOLUPRACUJTE.

   Sedněte si ke školnímu projektu společně s vašimi spolužáky. Nabídněte kamarádovi brigádu, na kterou by mohl jít s vámi. Nenechávejte druhé bloudit mezi problémy. Natrhejte společně šeřík. Uvařte se sourozenci večeři. Uspořádejte s kamarády party na oslavu zdárně zvládnutých maturit. Upečte spolu sušenky a rozdávejte je bezdomovcům na ulici. Domluvte se na doučování matematiky, abyste si nemuseli lámat hlavu doma všichni jednotlivě. Přijměte názory druhých. Poslouchejte je a nepřerušujte. Vydejte se o víkendu na volejbal. Řešte problémy klidně a snažte se najít všichni co nejlepší řešení. Zkuste přijít sami na něco, v čem budete moci spolupráci využít. 

   Spolupracujte více a méně s druhými soutěžte. Samostatně jsme sice každý originální a osobitá kapka, ale dohromady přece jen tvoříme oceán, který potřebuje každou ze svých kapek, aby tím oceánem být mohl. Možná si řeknete, že jedna kapka nikoho nespasí, ale když se rozhodne být sama, většinou se znatelně dříve vypaří – a kdybychom celý oceán rozdělili na jednotlivé kapky, za krátkou chvíli z něj nezbude vůbec nic. A proto se nebojte s druhými spolupracovat, abyste dokázali řadu věcí mnohem lépe! (:

It seems to me that there are still more and more people around us who are only for themselves on this planet. People who are interested in their career and are not interested in other people who need them, they live their own life and do not care that they ignore people around them, they´re just a kind of an inward-looking person and do nothing for their surroundings. I don´t know, if it´s the fault of the time period which we live in and which teaches us to stand on our own feet and don´t rely on others, o rif it´s our character – but I think that everything should have its limits. We should know when it´s important not to get by on your own  among other people and when we should stop being concentrated on our success and our benefit. We should be sure when to give someone a hand, when to let others give us advice or when to take someone with us. The challenge of this week sounds: LET´S COOPERATE.

Sit down and work on your school projet with classmates. Offer a summer job to your friend, if it´s possible that they could go with you there. Pick some lilac together. Cook a dinner together with your siblings. Organise a party with your friends to celebrate the final exams. Bake cookies and give them to homeless people together. Organise the Math session when you don´t understand it. Accept opinions of others. Listen to others and don´t interrupt them. Solve problems calmly and try to find the best solution. Don´t let other to get lost in their troubles. Play volleyball in the weekend. Make up your own situation in which you can use the cooperation.

Cooperate more and compete less. Each of us is an original drop, but we´re an ocean together.  The ocean needs all of its drops – to be the ocean. Maybe you can say they´re loads of drops and if one of them go away, nobody cares. But usually an individual drop vaporizes sooner – and if we separate the ocean into the individual drops, it would disappear in a moment. So don´t be afraid of cooperation with others, you can manage to do a lot of thing much more better in this way! (:

CHALLENGE No. 51 – DON´T CRY FOR YESTERDAY.

Yesterday, all my troubles seemed so far away.

Now it looks as thought they're here to stay.
Oh I believe in yesterday.

(Včera se zdály všechny mé problémy tak vzdálené.
Teď to ale vypadá, že se rozhodly tady zůstat.
Ó, já věřím ve včerejšek.)

   Ano, takhle přesně začíná Yesterday od Beatles. Ano, mám Beatles neuvěřitelně moc ráda, na Měsíc a zpátky. Ano, Yesterday taky. Nicméně dnešní výzva bude proti těmto začátečním slovům: NEBUĎTE SMUTNÍ KVŮLI VČEREJŠKU.

   Kdy jste naposledy byli smutní? A kvůli čemu? Kvůli něčemu, co se vám nepodařilo včera? Kvůli něčemu, co jste včera pokazili? Kvůli něčemu, co vám někdo včera řekl? V drtivé většině to, že jsme smutní, opravdu pramení z předešlého dne. Nebo ze dne z minulého týdne, to je fuk, berme včerejšek jako něco, co bylo – a tedy jako něco, co zkrátka už nezměníme. Lidská paměť má totiž jeden zásadní nedostatek. Neumí zapomenout lusknutím prstů něco, co se nepodařilo podle našich představ. Jak skvělé by bylo, kdybychom si mohli sami vybírat, co chceme, aby nám v mysli zůstalo – a naopak. Jenže to bohužel nedokážeme. A vlastně je to tak správně, pak bychom žili v růžovém světě plném jednorožců a naivně si mysleli, že všechno je jen sladké jako čokoládové sušenky plněné karamelem.

  Co tím chci ale říct, je, že je důležité, abychom se naučili tohle: nezůstávat v minulosti. Jedna věc je pousmát se nad milou vzpomínkou, ale druhá věc je smutnit kvůli něčemu, co už je alespoň pár hodin pryč. Samozřejmě, často má některá z takových situací dosah i po několik dalších let, každopádně už je pak jen na vás, jestli budete těch několik let smutní, kdykoli si na tu dávnou událost vzpomenete, nebo jestli se zvednete, odpoutáte se od toho, co bylo, a začnete znovu s tím, že se budete radovat z přítomnosti a těšit se na budoucnost. Jednou se ke mně dostal tento kratičký příběh, který se sem teď náramně hodí.

Lekce života

Jeden moudrý muž seděl uprostřed publika a vyprávěl vtip. Všichni se smáli jako šílení. Za chvíli muž vyprávěl stejný vtip znovu. Tentokrát se už ale zasmálo méně lidí. Muž vyprávěl vtip stále dokola. Pořád a pořád, až se nesmál už vůbec nikdo. Když neslyšel nic než ticho, usmál se a řekl: „Není možné, abyste se smáli stejnému vtipu stále dokola, tak proč tedy neustále pláčete nad jednou a tou samou věcí?“

   Myslím, že jde o kandidáta na největší moudro, jaké jsem kdy v životě slyšela. Často to sice může být těžké, ale ve skutečnosti se chováme vlastně hloupě. Smutníme nad něčím, co stejně nezměníme, ale mezitím nám unikají momenty, které by mohli být jinak moc milé. A proto si přestaňme lámat hlavu nad tím, co bylo. Nechme minulost minulostí a nepřemýšlejme nad tím, „co by kdyby“. Nikdy není pozdě začít. Jestli jste nebyli šťastní kvůli včerejšku, zkuste to dneska nějak jinak. Nezůstávejte na jednom místě, udělejte to tentokrát lépe. Ano, každý z nás udělal v životě spoustu chyb, každý zažil něco, na co by nejraději zapomněl, ale to všechno k životu patří. Tak mávněte nad včerejškem rukou a buďte rádi za to, co je dnes. A pokud se opět něco nepodaří, věřte, že zítřek = nový a lepší začátek! (:

Yesterday, all my troubles seemed so far away.
Now it looks as thought they're here to stay.
Oh I believe in yesterday.

Yeah, this is the very beginning of Yesterday by The Beatles. Yeah,  love Beatles to the moon and back. Yeah, Yesterday as well. Nevertheless, today challenge will be against these beginning words: DON´T CRY FOR YESTERDAY.

When was the last time you was sad? And what for? For something that you did wrong yesterday? For something you failed in yesterday? For something what someone told you yesterday? In general, we´re usually sad for something what happened the previous day. Or what happened last week, that´s the same example, yesterday or last week = something, what is gone = something, what we aren´t able to change. The human memory has a fundamental fault. It can´t erase something what didn´t come off in a way that we had expected. It would be really charming if we could choose what we would like to remember and what not. But this isn´t possible unfortunately. All in all… It´s good for us. Then we would live in the pink world of unicorns and we would be so naive that we would think that everything is so sweet like the chocolate cookies with caramel.

So what´s my point? My point is that we should learn an important thing. Not to stay in the past. Yeah, the one thing is to smile thanks a lovely memory, but the second thing is to be sad for something what is gone for a few hours. Of course, some of these situations can be here in a some way for ages, however, it´s really only up to you, if you want to be sad because of that for ages as well. It´s up to you if you want to be sad every time you think about it, or if you want to go and start again. And if you want to be happy for the presence and look forward to the future. I´ve found out this little story once and I guess that this challenge is the right plac efor it.  

Lesson in life

 A wise man sat in the audience and cracked a joke. Everybody laughs like crazy. After a moment, he cracked the same joke again. This time, less people laughed. He cracked the same joke again and again. When there is no laughter in the crowd, he smiled and said: “You can’t laugh at the same joke again and again, but why do you keep crying over the same thing over and over again?“

I think that it´s the one of the wisest things I´ve ever heard in my life. It can be often really difficult, but this kind of our behaviour is quite silly actually. We´re sad for something what we aren´t able to change, but in the same time, we´re losing moments which could be really great. So stop to rack your brains and don´t be sad for something what was wrong. Let the past be the past. It's never too late to start over. If you weren't happy with yesterday, try something different today. Don't stay stuck. Do better. Yeah, each of us has made loads of mistakes, each of us had already had a moment which he wanted to forget then. But it´s the part of our life. So wave with your hand on yesterday and be happy for today. And if something will be wrong again, believe that tomorrow = the new and better beginning! (:

CHALLENGE No. 50 – BE THE BEST FRIEND EVER.

   Poslední dobou si čím dál více uvědomuju, kolik báječných lidí kolem sebe mám. Vím, že se na ně můžu spolehnout, že se mnou budou v každé situaci, že jim můžu říct cokoli, že se ke mně nikdy neotočí zády, že díky nim budu mít vždycky důvod se smát, že mě mají rádi a že díky nim nikdy žádná zkouška nebude natolik těžká, jak se zdá, protože když máte kolem sebe milované lidi, všechno je najednou snazší. Nicméně je důležité, abychom pouze nepřijímali a neradovali se z toho, jak skvělé lidi ve svém životě máme, ale aby si i bez nás někdo neuměl svůj život představit. Dnešní výzva proto zní: BUĎTE TI NEJLEPŠÍ PŘÁTELÉ. (Důležitá poznámka: všechny následující řádky jsou inspirovány právě lidmi, bez kterých si svůj život neumím představit já, takže nejde o pouhé nápady (: )

   Buďte pozitivní a učte druhé tomu, aby i oni viděli svět z té lepší stránky. Obejměte je, když si nebudou vědět rady, kudy se vydat dál. Nepřestávejte druhé překvapovat milými vzkazy. Pozvěte je na kávu. Vytáhněte je ven, aby přišli na jiné myšlenky. Vezměte je do kina. Uspořádejte společně party. Udělejte něco bláznivého, třeba si zahrajte piškvorky v třídnici nebo si udělejte valašský piknik v kroji – nebo piknik v zimě. Jděte na koncert. Jen tak jim doneste oblíbené sušenky. Rozesmějte je svými myšlenkovými pochody v smsce. Nezlobte se, když vám budou volat ve tři ráno. Někam spolu neplánovaně odjeďte. Splňte jim některé z jejich přání. Běžte spolu do cirkusu. Procházejte staré společné fotky. Nezapomínejte jim připomínat, jak moc rádi je máte. Utrhněte pro ně kytku. Buďte první, kdo jim nabídne pomoc, když ji potřebují. Noste jim tašku, když mají zlomenou nohu, aby se mohli soustředit na chůzi o berlích. Uvařte pro ně něco dobrého. Přivezte jim něco, i když jedete třeba jen do nejbližšího města. Nechte jim před dveřmi cukrovou vatu, když víte, jak moc ji zbožňují. Nebo jahody. Nebo borůvky. Pošlete jim nečekaný dopis. Nebo pohled. Upečte jim k narozeninám dort, ačkoli vám dá mnohem více práce, protože je váš kamarád/ka alergický téměř na všechno. Nebo bezlepkový štrúdl. Dejte jim dárek, který bude vážně osobní. Smějte se spolu do té doby, dokud vás nezačne pořádně bolet bránice. Doneste jim noty, které tak dlouho hledají. Nebo flashku s filmy, které už roky neviděli. Nebo jim pošlete písničku, u které si vybavíte společné zážitky. Řekněte jim, když se vám nelíbí něco, co dělají. Dodávejte jim jistotu, že tady pro ně budete vždy. Vždycky o ně mějte starost. Půjčte jim svůj svetr, když jim je v noci větší zima než vám. Uznejte, když se jim něco podaří. A buďte s nimi i tehdy, když se naopak nedaří vůbec nic. Odpouštějte jim. Přineste jim domů horký čaj, když jsou nemocní. Buďte jim inspirací. Mějte pro ně pokaždé radu, která je popostrčí dál. Udělejte si na ně čas. Věřte jim. Respektujte jejich názory. Podporujte jejich nesmyslné nápady. Svezte je domů ze školy nebo do školy. Nezlobte se, když vám potají ukradnou poslední žvýkačku. Jděte s nimi i tam, kam byste sami nešli, když víte, že nemají s kým jít. Naučte se rozumět i beze slov. Poslouchejte jejich starosti. Dodávejte jim odvahu, když si s něčím nejsou jistí. Buďte upřímní a říkejte jim pravdu. Zavolejte jim, i když nemáte důvod. Nebuďte sobečtí. Nezlobte se na ně, když se jim něco nepovede. Oslavte spolu každý úspěch. Udělejte spolu večeři. Zasmějte se všem společným špatným rozhodnutím. Mějte společné plány. Občas se společně pousmějte nad tím, co všechno se změnilo za poslední léta. 

   Je ještě tolik dalších způsobů, díky nimž se dá tato nová výzva splnit, ale to bych mohla pokračovat ještě několik dalších hodin. A tak buďte vděční za všechny nejmilejší kolem vás, ale zároveň buďte i vy tím nejlepším kamarádem ze všech! (:

I´ve been thinking  about an important fact recently – how many of fabulous people I have in my life. I know that I can rely on them, that they will be with me in every situation, that I can tell them everything, that they´ll never turn away, that I´ll always have a reason to smile thanks to them that they love me as well and that there is no ordeal which could be difficult if you have beloved people around, everything is easier with them. However, there is one another important fact – not to just be happy thanks to people in your surroundings, but also be the person who someone can´t imagine their life without. Today challenge sounds: BE THE BEST FRIEND EVER. (An important note: all of the following lines are inspired by my friends, there aren´t only some ideas (: )

Be positive and learn others to see the world better. Hug them when they don´t know the way. Don´t stop surprising them with lovely notes. Invite them for coffee. Take them out to change the thoughts. Take them to the cinema. Organize a party together. Do something crazy, for instance a picnic in winter. Go to the concert. Give them some cookies without a reason. Make them laugh with your nonsensical thoughts in your text message. Inspire them. Don´t be angry with them when they call you at 3 AM. Have an unplanned trip. Realize some of their wishes. Recpect their opinions. Go to the circus. Have a look at old photos.  Don´t forget to maket hem sure, how much you love them. Bring them a flower. Bet he first one who will give them a hand when they need it. Carry them a bag when they have a broken leg. Cook something super yummy for them. Be honest and tell them the truth. Buy something for them, even when you go to the nearest city. Let some cotton candy in front of their door, if you know how much they adore it. Or strawberries. Or blueberries. Send them an unexpected letter. Or a postcard. Bake a birthday cake for them, although they´re allergic almost to everything. Or a gluten free pie. Give them a present which will be really personal. Laugh together until your belly hurts. Bring them those music sheets which they´ve been looking for. Or a flash drive with films they haven´t seen for ages. Or send them a song which will make them think about your experiences. Give certainty of the fact that you´ll always be her for them. Take care about them. Lend them your coat if they´re colder than you. Acknowledge that they manage something well. And be with them in that moment, when nothing goes well. Forgive them. Bring them a cup of hot tea if they´re ill. Haveadvice for them which will prod them. Have time for them. Trust them. Support their crazy ideas. Don´t be angry if they steal your last chewing gum. Tell them if you don´t like something what they´re doing. Give them a lift from school. Go somewhere with them when they don´t know who could go there with them. Learn to understand them without words. Listen to their worries. Encourage them when they aren´t sure.  Call them without a reason. Don´t be selfish. Don´t be angry with them when they don´t manage something. Celebrate each success together. Make a dinner together. Laugh at bad decisions together. Sometimes smile together thanks to all of your life changes. Have plans together.

There are thousands of another ways how to be a really good friend, I´d be able to continue for hours. So be grateful for your beloved friends, but be the best friend ever at the same time! (:

   

CHALLENGE No. 49 – DO YOUR BEST.

   Žijeme ve zvláštní době – všechno chceme hned a chceme jen to nejlepší, ale přitom se často stává, že neděláme maximum. Nejsme ochotní udělat něco navíc, necháváme druhé, aby za nás udělali danou práci, neustále se na něco vymlouváme a zkrátka – tolikrát nehneme ani prstem. Otázkou pak zůstává, jestli máme z dosažení toho, co jsme si přáli a co jsme chtěli, vůbec radost, když jsme toho dosáhli takovou cestou. A bez zásluh.

   Ačkoli mnohým možná tento galakticky jednodušší způsob vyhovuje, nemyslím si, že by byl správný. Co z toho v životě budeme mít, když za nás všechno udělají druzí? Když si my osobně jen slízneme smetanu? Dnešní výzva proto zni: UDĚLEJTE VŠECHNO, CO JE VE VAŠICH SILÁCH.

  

  Udělejte všechno, co je ve vašich silách… Co když to ale bude k ničemu? Co když se zbytečně nadřu, ale nic mi nevyjde? Co když ztratím tolik času? Takové pochybnosti vůbec nemusíte mít. Taky se mi několikrát stalo, že mi něco nevyšlo, že jsem nad něčím strávila hodiny (dokonce i dlouhé týdny), ale nebylo to nakonec podle mých představ. Došla mi ovšem jedna důležitá věc – nic, co uděláme navíc, není zbytečné. Všechno se nám dříve či později vrátí, i když v to zatím třeba nedoufáme. A proto se nebojte a udělejte všechno, co je ve vašich silách, ať už půjde o cokoli.

   K čemu vám budou vysoké školy, kde si nakoupíte tituly, se kterými se potom budete všude ohánět? K ničemu, budete akorát pro smích těm, kteří výšku udělali vlastními silami. K čemu vám budou samé jedničky ve škole, když všechno opíšete z taháků – a pak neuděláte maturitu, protože si nebudete s učením vědět rady? K čemu vám budou převzaté eseje od vašich kamarádů, když pak nebudete schopní odepsat na úrovni svému budoucímu zaměstnavateli? K čemu vám bude nechat si všechno zařídit druhými, když pak v praktickém životě budete nepoužitelní?

   Víte, možná si to neuvědomujeme, ale jde neuvěřitelně moc poznat, kdo si jde za svým tak, že se snaží udělat pro to všechno, co je možné  - a kdo proplouvá životem s pomocí a využíváním druhých. Může nám přijít nespravedlivé, že někdo má všechno zadarmo a bez námahy, ale chceme se opravdu dobrovolně připravovat o ten zasloužený dobrý pocit, když se nám něco povede? Když se ohlédneme zpátky a zjistíme, že jsme dokázali i to, co nám tehdy zdálo nemožné?

   A proto nebuďte líní a pohodlní. Běžte se učit už dnes, abyste se dostali tam, kam jste si vždycky přáli. Dejte si práci s projektem, který jste dostali zadaný ve škole. Překonejte se a uběhněte o kilometr víc, než bylo v plánu. Dávejte si své osobní výzvy a splňte je. Využívejte čas, který máte na učení, práci nebo cokoli jiného, smysluplně. Dělejte všechno důkladně, i ty nejmenší drobnosti. Hrajte o hodinu déle na svůj hudební nástroj, když chcete něco dokázat.

   Uvědomujte si, že cokoli uděláte navíc, nikdo už vám nikdy nevezme. Ať už se bude jednat o cokoli, všechna ta snaha, odhodlání a úsilí se vám vrátí. Možná se to nemusí zdát na první pohled, ale jednou všechno to, co jste udělali, když se druzí třeba jen poflakovali po venku, bude doceněno. A tak udělejte všechno, co je ve vašich silách! (:

We live in the really strange time – we want everything now and everything the best, but actually, we often don´t do the maximum for that. We aren´t willing do something extra, we let others do our work, we ´re always explaining sth away and soo often we just do nothing. Then the question is – are we truly happy when we reach the things we have wished and we have wanted?  Are we happy if we reach it in this way? When we got it on merit?

Although this can seems to many of us like a super duper lovely easy way, I don´t think that it´s a right one. What will we have from that in our life, when the others will do everything instead? When we will only come to have a success? The today challenge sounds: DO YOUR BEST.

Do your best… But… What if it is for nothing? What if I am just exhausting without a success? And what about those tons of time? Be sure, you don´t have to have these worries. I have my own experience – it has already happened to me that I´ve failed, that something just hasn´t been like from my dreams, I´ve already spent loads of hours (even loong weeks) with something, but it hasn´t been like I had expected to. Yeah, but I´ve found out one really really really important thing – anything, what we do, isn´t useless. Everything will come back, sooner or later. Maybe you don´t believe in it now, but it will. And because of this, don´t be afraid and do your best – whenever.

Tell me, will you be happy with your bought university degrees? For what will be these to you? For nothing, only the people who studied on their own will be laughing at you. For what the good marks at school will be to you? For what when you´re cheating? Maybe that you´ll have problems with studying for the final exams. For what will be the essays which you have from your friends when then you´ll be not able to write an email to your future boss? For what will be the work which other people has done instead of you when you´ll be not able to have a practical life?

Well, maybe we don´t realize it, but it´s sooo clear if someone do everything for their goals and if someone just sail through their lives with the help of others and with exploitation.  This can seems us to be really unfair when someone has everything for free and without effort, but do we really want live without that great feeling which we have when something is well done?  When we look back and find out what we have managed and that we have done something what had seems to be unreal?

So don´t be lazy. Go study today, if you would like to make your wish come true. Do your school project on your own. Excel yourself and run one more kilometre. Come up with your personal challenges and beat them. Use up your time, which you have for studying, working or whatever else, completely.  Do everything well, even the littlest things. Play your musical instrument an hour longer, if you want to achieve something.  

Try to realize that whatever extra you do, nobody will take you. It can be effort or commitment, but everything will come back to you. Maybe it can be clear now, but everything what you have done, when other people have been hanging, will have its value once. So do your best! (: