CHALLENGE No. 5 – MY GOAL IS TO MAKE SOMEONE SMILE EVERYDAY

   Ano, výzva č. 5 zní: snažme se, aby se díky nám každý den někdo usmál. Kdykoli, jakkoli, pro cokoli. Fantazii se meze nekladou. Vždycky mám dobrý pocit z toho, když se díky mně někdo usměje, a proto si myslím, že je tento úkol na místě právě teď, když většinu z nás těší vidina léta, které je konečně tady i s prázdninami, a všude kolem nás proudí báječná nálada. Jistě budeme mít spoustu inspirace, jak druhým vykouzlit úsměv na tváři.

   

   Tentokrát je asi zbytečné psát něco víc, tak už vám všem přeju jen galaktické prázdniny, ať už se těšíte na hromadu volných dnů, nebo vás čeká práce. Vždyť hlavní je, že pro mnohé nastalo nejoblíbenější období roku, které je plné malin, borůvek a jahod, teplých letních večerů, padajících hvězd a velkolepých plánů.

   

Yeah, the challenge No. 5 sounds: let´s try to make somebody smile everyday. Whenever, however, for whatever. The fantasy has no limits. I have a great feeling everytime when someone smiles thanks to me, so that´s the reason why I think that this is the right time for a task like this, because almost all of us is happy about summer, which arrived together with holidays finally, and all around us is an amazing mood. I bet everyone will have loads of inspiration how to make other people smile.

From my point of view, it´s not necessary to write something more, so let me just to wish you marvellous holidays, it doesn´t matter if you´re looking forward to the free days or if you´ll be working. The main fact is that for the majority of us this is the most favourite season of the year, which is full of raspberries, blueberries and strawberries, warm summer nights, shooting stars and grand plans.

CHALLENGE No. 4 – SAY STOP TO COMPLAINTS.

   Poslední dobou si čím dál více uvědomuju, jakou spoustu stížností denně slýchám. A kolik jich vypustím z pusy (zbytečně) já. Stěžujeme si na všechno -  od počasí, únavy, hladu (vsadím se, že věty jako „já mám hlad/mně se chce spááát“ slýcháme snad nejčastěji), přes moc práce, učení a to, jak se nám nic nechce, po naše neúspěchy. A proč? Nejsou nám tisíce takových poznatků k ničemu? Akorát je vnucujeme svému okolí a ono na oplátku nám.
    Challenge No. 4 je proto taková: zkusme se alespoň po následující týden snažit, abychom své stížnosti zredukovali na minimum. Troufám si tvrdit, že svět bude zase o něco veselejší a my si třeba uvědomíme, že kvůli neutichajícímu reptání přehlížíme některé jiné momenty. Vždyť ono to stěžování může být nakonec podáno úplně jinak, jde přece říct místo věty, že za chvíli vyhladovíme, například to, že už se taakhle moc těšíme na oběd. A když se nám něco nepodaří, tak to berme jako chybu, kterou příště udělat nechceme. A že nejde omezit komentování nevyzpytatelného počasí? Každému je buď horko, nebo zima, každý má oblíbené buď čtyřicítky, nebo když prší týden v kuse, nevybereme si. Kolektivní vyjadřování nespokojenosti nám nepomůže, akorát nás utvrzuje v přesvědčení, jak hrozně se máme (teď mám na mysli naše každodenní ohrnování nosu, kdyby chtěl náhodou někdo namítnout, že takové petice za dobrou věc jsou kolektivní vyjádření nespokojenosti, které většinou k něčemu je (: ).

  Tak jo, konec řečnění, zkusme si to, omezme naše věčné stěžování. Máme se přece fajn, tak proč ostatním dávat najevo, že je náš život za trest? To přece není pravda. A navíc stížnostmi opravdu nic nezměníme .


I wake up to one fact lately (more and more often) – how large amount of complaints I hear everyday. And how many of them I blurt out personally (needlessly). We complain about everything – from weather, tiredness, hunger (I bet that sentences like “I´m hungryyy/I´m so sleeepy“ we hear the most), across tons of work, studying and that how much we cannot be bothered, after our failure. And why? Aren´t these thousands of hard facts for nothing? We just fob others off with them and they don´t forget to reciprocate in the same way.
So, the challenge No. 4 sounds: let´s try to narrow our grievances down at least for the following week. I dare to state that the world will be a happier place again and we´ll just find out that we overlook another bright moments due to relentless grumbling. After all, we can say our moaning in a different way. We can turn the sentence "I´m hungry" into the one, how we´re looking forward to the lunch. And when we don´t manage something, let´s treat it as a fault which we don´t want to repeat again. Oh, that the limitation on comment on unpredictable weather is a complete impossibility?  Each of us feels hot or cold, each of us loves forty degrees or when it´s raining all week long, there is no choice.  The collective share of discontent can´t help us,  it only makes us to become more certain, how we´re doing dreadfuly (I´m not thinking about petitions at this point, because this collective share of discontent is usually for something, you know, I mean our ordinary day).

Okay, the end, just try it, let´s limit our complaints. We´re doing surely great, so why show other that we don´t like our life? That´s not true, we like it. And what more, we can´t change anything with grievances (: .

       

       

CHALLENGE No. 3 – COMPLIMENT SOMEONE.

   Jůů, tobě to sluší! Pááni, tohle bych jako ty nezvládl. Vy máte ale hezký kabát. Jsi nejlepší kuchař na světě! Máš můj obdiv, že toho tolik stíháš. Jsi milá, že jsi kvůli mně obětovala tolik času. 

   Přesně tak, buďme k sobě navzájem milí a rozzařme si den. Výzva č. 3 je tedy následovná – zkusme během nadcházejícího týdne říci komukoli nějaký kompliment či pochvalu. Ať už to budou kamarádi, rodiče či sourozenci nebo někdo úplně cizí. Tolikrát si přece pomyslíme, že ta paní, co kolem nás právě prošla, má přenádherné šaty, že kamarád složil skvělou písničku, že tamta holka je faaakt krásná a tenhle řidič autobusu je na všechny neuvěřitelně hodný – proč všechny takové myšlenky držet v sobě, když by je měli slyšet ti, kterých se týkají? Proč ostatním častěji nevyjadřujeme naše nadšení nebo respekt? Vždyť je to přece opravdu pozorné - a navíc bude mít každý radost (i když bude zarputile tvrdit, že ne).  

   

   Ano, myslím to naprosto vážně. Klidně si nějaký kompliment pořádně promysleme. Nebo napišme, pokud jej nesvedeme vyslovit. Jen to prostě zkusme, tak, držím vám (nám) pěsti. (:

   

Aww, you look gorgeous! Woow, I wouldn´t manage this like you. You have such a nice coat. You´re the best cook ever! You´re really kind you have spent your time on that.

Yeah, exactly, be kind to each other and brighten up somebody´s day. The challenge No. 3 is to try to compliment or praise someone in the following week. It can be one of your friends, someone of your family or whoever passing. I´m sure that you often think about some woman that she has absolutely amazing dress, that your friend has written a briliant song, that a girl who´s standing over there is really beautiful or this bus driver is extra nice to everyone. So, my question is – why do we keep all of these thouhgts just in our mind? Aren´t they for those who are they about?  Why don´t we tell others about our enthusiasm or the recpect? Isn´t it soo pleasant? And what more, everybody will be glad after that (even though they will say not).

Yes, I´m absolutely serious. If you find it better, you can mull your compliment over. Or write – if you aren´t able to say it aloud. Just go for it, fingers crossed. (:

CHALLENGE No. 2 - "MADE MY DAY" TRIFLES.

   Momenty. Tenhle je jedním z nich. Dohromady tvoří celý náš život, až vznikne film, ve kterém jsme hlavním hrdinou. Občas se nám dokonce nabízí pozice režiséra, jindy můžeme řídit konkurzy na „vedlejší role“. Jasně, jsou tu samozřejmě i scény, které se nám vymknou z rukou, a lidé, jejichž přítomnost si v našich životech nevybereme – ale co si vybrat MŮŽEME, je, že se vydáme po proudu pozitivních myšlenek a zkusíme ze svého vlastního filmu udělat komedii nebo nějaký milý snímek raději než tragédii.

   

   …z čehož vyplývá, že výzva pro všechny z nás je říct si/vyfotit/sdílet s kamarády/napsat si nebo zkrátka jen popřemýšlet, co nám zpříjemnilo a „udělalo“ den. Ano, opět celý týden. Denně. Začněme dneska, proč čekat na zítřek. Já vím, někdy se nám může zdát, že je v nadlidských silách něco vymyslet, ale věřte mi, že každý obyčejný den má své maličkosti, které nám mohou udělat alespoň trochu radost, jen musíte být o něco vnímavější a odhodlaní, že je chcete vidět.

   A teď vážně, nemám na mysli nic

velkolepého. Přemýšlela jsem, co v poslední době vykouzlilo úsměv na tváři mně - a? Taťka, který se díval na Dobu ledovou, SÁM. Informace, že Audrey Hepburn měla místo psa nebo kočky kolouška. Někdo, kdo pomaloval křídami celou cestu do školy. Kamarádka, která mi poslala omalovánku. Divadlo. Deštivé počasí. Fakt, že v angličtině zní prostě všechno lépe. Horké ovoce. Pročítání novin. Výstava obrázků nějaké malé holky. To, že jedu na tradiční hody na jižní Moravu. Plánování tábora. Jahody. Srdíčka namalovaná na sádře. Červen. Ach, byla bych schopná pokračovat několik dalších hodin, život je taaak neobyčejný, když si to přejete a přestanete přemýšlet jen nad tím, co vás trápí :).

   

   Fajn, teď vy. Už vás dnes něco potěšilo? Je to jen a jen  vaše rozhodnutí, jestli budete chtít svůj moment zvěčnit na fotce, sepsat nějaký seznam nebo cokoli dalšího, jen nezapomeňme zůstat veselí díky těmto nepatrným, ale nesmírně důležitým drobnostem. A pokud se rozhodnete hledat v každém dni něco milého déle než týden, mohla by pro vás být inspirací tahle stránka: http://www.100happydays.com/cz/ .

   Pěkný den všem. (a děkuju za váš čas, TOHLE totiž právě rozveselilo mě ^^)

Moments. This is one. Together they form a film and we´re the main characters. Sometimes we have a privilege to be directors and lead an audition for “suporting roles“ as well. Yeah, on the other hand, there are loooads of scenes and people we cannot choose – but what we CAN choose is that we have an opportunity to keep the positive flow of thoughts and try to turn our own film into a comedy or a kind one rather than a tragedy, right?

So, the challenge No. 2 for all of us is to tell yourself/take a photo/share with your friends/write or just think about something what made your day. Yes, all week long again. Daily. Start today, don´t wait for tomorrow. I know, sometimes you´re not able to imagine anything, but believe me, every simple day has its little things that can make you happy a bit, you have to be just more outgoing and decided to see them.

Really, it don´t have to be anything magnificent. I´ve been thinking about my little things – and what have made my day recently? My Dad who has been watching The Ice Age, ALONE. The fact that Audrey Hepburn´s pet was a baby deer. Someone who has chalked a pedestrian to the school with cute doodles. A theatre performance. Rainy weather.  My friend who gave me a tiny rose. When I´ve caught only The Beatles on the radio everytime. A Canadian boy in our English lesson. The camp planning. June. Strawberries. Friends who drew hearts on my plaster cast. Oh, I´d be able to continue for ages, life is so extraordinary when you wish and stop with the suffering :).

Okay, it´s your turn. Is there something what made you happy today? It´s really up to you if you would like to take a photo of your moment or write a list or whatever, just don´t forget to stay upbeat thanks to these tiny but very important trifles. Great, the last idea – if there is someone who decides to find something with a mark “made my day“ longer than a week, this page could be a kind of an inspiration to you: http://www.100happydays.com/ .

HAVE A NICE DAY. (and thank you a lot for your time, THAT really made me happy ^^)