CHALLENGE No. 16 – RANDOM ACTS OF KINDNESS.

    V týdnu jsem tak v obchodě stála v řadě s pouhopouhým rýžovým mlékem, když se najednou otočil kluk přede mnou a pustil mě před sebe. Taková drobnost, ale nesmírně mě potěšila. Dále jsem byla před několika dny svědkem něčeho podobně milého. Strhla se neuvěřitelná průtrž mračen, byla jsem opět nakupovat (shoda náhod, nemyslete si, že stále jen shromažďuju jídlo) a před vchodem stála stará babička s hromadou tašek. Bez deštníku. Když jsem pak už s nákupem odcházela, přišla k ní nějaká neznámá paní a nabídla jí, že ji odveze domů. Před pár týdny jsem taky viděla video o pár řádků níž, které mě inspirovalo k tomu, abych něco podobného vymyslela já i. Jenže jak známo, čas běží, každý z nás si stěžuje na jeho nedostatek a činy jsou fuč.

   A proto je na řadě nová týdenní výzva: dobrý skutek každý den. Neneneee, počkejte, neutíkejte, není to nic nesplnitelného, nepředstavujte si pod pojmem „dobrý skutek“ rozhazování peněz po ulici (pokud ale máte chuť, proč ne), dobré skutky se nám nabízí v podstatě na každém kroku, jen je třeba nebýt vůči nim slepý.

   Jak si ten týden dobrých skutků teda představuju? Naprosto obyčejně. Zkrátka se příliš nerozmýšlejte, když narazíte na vhodnou příležitost. Anebo vám nebráním, klidně můžete vymyslet celý seznam dobrých skutků. Kupte růži a dejte ji milé prodavačce v obchodě. Máte doma knížky, které už nebudete nikdy číst? Nechte je na lavičce v parku. Jděte číst starouškům do domova důchodců. Zaplaťte v kavárně jednu kávu navíc pro dalšího zákazníka. Umyjte někomu auto. Nechte se dobrovolně vyzkoušet a zachraňte život spolužákům. Pozvěte se na návštěvu k nemocnému kamarádovi nebo kamarádce. Přisedněte si ve škole na chodbě k někomu, kdo vypadá, že nikoho nezná. Nakupte nebo upečte něco dobrého a rozdejte to lidem bez domova. Nebo zkrátka jen řekněte paní na úřadě, která je vstřícnější než všechny ostatní široko daleko, že je milá. Cokoliv.

   Ony by dobré skutky sice měly být samozřejmostí, ale zkusme jim věnovat pozornost alespoň tento týden, den co den. A pamatujte, všechno, co uděláte pro ostatní, i když se bude jednat o sebemenší maličkost, se vám dřív nebo později vrátí (:.

I was standing in a queue with the only one rice milk last week when a boy in front of me turned around and let me go first. What a little thing which pleased me so much. My next experience is something really kind as well. It was few days ago when the really heavy rain came suddenly – I´ve been shopping again (don´t think about me now that I´m crazy about food) and an old woman has been waiting in front of an entry with loads of bags. No umbrella, of course. But the end was glamorous, some another woman offered her a lift straight home.  I´d also seen a video below weeks ago that has inspired me to think about something similar too. Yeah, but it´s known that time flies, all of us complain about it and acts are far far away.

That´s the reason why there´s a new week challenge: a random act of kindness everyday. Noooo, wait, stop, don´t go away, it isn´t anything what we aren´t able to manage. You can´t imagine under the „random act of kindness“  flipping of money in the street (but if you want to, why not), there are a lof of opportunities when you can make a random act of kindness on your every step, you just want to be not a blind one.

So how looks my imagination of this kind week?  Absolutely run-of-the-mill. Really, nothing special, just don´t think hard when you bump into a right moment, that´s all.  True enough, though you can make a list of these nice acts. Buy a rose for a lovely shop assistant. Do you have books at home you are not going to read again? Leave them on the bench at the park. Read to the aged at the old people´s home. Pay for one more coffee for the next costumer at café. Wash someone´s car. Be a volunteer for testing and save life to your classmates. Invite yourself to your ill/sick friend´s place. Do you see somebody who seems to be without a friend at school? Take a seat. Buy or bake something yummy and give it to some homeless people. Or just tell a women in  office, who is more accommodating than others, how nice she is. Whatever.

I know, the random acts of kindness should be taken for granted, but try to take heed of them at least this week, day by day. And remember, everything, what you do and make for others (it doesn´t matter if it´s a trifle or not), will come back to you once – sooner or later (:.

  I MEAN THIS VIDEO.

CHALLENGE No. 15 – GIVE SOMEBODY A GIFT.

   Nevím, čím to bylo, ale minulý týden mi každý den někdo věnoval nějakou drobnost. Ať už to byla hruška, omalovánky z Jak vycvičit draka, datle, šedesát á čtverek not Fantoma opery, lískové oříšky nebo cokoli dalšího, vždycky jsem měla radost. Nezáleží na tom, co vám kdo dá, ale jde o to, že si na vás někdo vzpomněl a chtěl vás potěšit.

   Možná si říkáte, že jsem už v rámci některé z předešlých výzev zmiňovala, že někomu můžete něco dát, ale teď to myslím naprosto vážně, už to není jen příklad. V tomhle směru totiž neustále hledáme nějaké důvody. Ano, důvody jsou důležité, ale v takovém případě nejsou moc na místě. Proč bychom měli někoho podarovat jen v určitých situacích? Proč nemůžeme někomu dát něco „jen tak“? Nemusíme čekat, až někdo z nás zvládne zkoušku, až přijedeme z cest, až bude někdo slavit narozeniny, až aŽ AŽ. Příliš mnoho času strávíme očekáváním vhodného a správného momentu (což potom může být trochu smutné).

   15. výzva v pořadí proto zní, abychom někomu něco dali, nějakou drobnost nebo milý - jak říkají naši slovenští kolegové - dárček. Vzpomeňte si, jak jste se s kamarádkou bavili, že má ráda marshallows, a pro ni nějaké. Někdo před vámi zmínil, že mu došlo arašídové máslo, nechte mu ho jen tak na stole. Jdete s někým ven, tak přiberte něco s sebou. Dejte jen tak kytku, kterou utrhnete po cestě do školy, spolusedící. Opět se nabízí tolik možností, jen je třeba, abychom je jen tak nepřešli. Věřte mi, že svět bude zase o něco veselejší (:.

I don´t know why, but I was given a trifle every day last week. It made my day in case of a pear, the How to train your dragon coloring pages, dates, sixty pages of Phantom of the opera sheets, nuts or anything else. It doesn´t depend on what you´re given, but it depends on the fact that someone has brought you to their mind and has wanted to make you happy.    

Maybe you say now that I´ve already mentioned in some challenge before that you can give somebody something, but it was just an example. I´m really serious this time, no more examples. We still look for reasons in endowing people. Yeah, reasons are important, but they aren´t right here. Why should we endow someone only in a hard and fast situation? Why cannot we give someone something without any reason? We don´t have to wait when someone pass an exam, when we were abroad and come home, when someone has a birthday,… We spend loads of time on waiting for a right moment (which can be quite sad then).  

The challenge No. 15 sounds (because of all these things) – give someone something, a trifle or a cute gift. Do you remeber when you have been talking with your friend and she had said that she loved marshmallows? Buy some for her.  Someone has noticed that he ran out of the peanut butter? Leave one for him on the table. You´re going out with someone, so take something for friends. Give a flower, which you find when you go to the school, to your classmate. There are too many of opportunities, so try to see them. You can trust me, the world will be a happier place again (:.

CHALLENGE No. 14 – FIND A REASON TO WAKE UP.

   Jelikož začal nový školní rok a ti školou povinní se s takovou skutečností nemůžou smířit (nebo alespoň většina), nemají chuť vrátit se do reality a nechtějí se prázdnin pustit ani za nic, ačkoli už jsou definitivně pryč, napadlo mě, co bude úkolem na tento týden. Ve skutečnosti je to opravdu jednoduché – protože je ranní vstávání tolik těžké, najděte si důvod, který vám pomůže averzi vůči zvuku budíku překonat. Může jít o naprostou drobnost, jen zkuste, abyste se každý den na něco těšili, nedělejme si z rán zbytečné nepřátele.

  Nicméně nemluvím jen k těm, co navštěvují akademickou půdu, tohle je výzva pro každého z vás. Myslím, že ráno je neopomenutelnou částí dne a záleží často hlavně na něm, jaký den máme před sebou. Když si denně najdete moment, na který se budete těšit, nebude pro vás otevřít oči tak nezvladatelné.

   Sama moc dobře vím, jak těžké je rozespale vyjít schody téměř poslepu s poznatkem, že mě čeká akorát několikahodinové sezení ve škole s kopou písemek - a po škole další učení, jenže život si máme užít, takže konec známé situaci, kdy člověk vstane, přežije, padne do postele a další den znovu úplně stejně. Jestliže jde vstávat otráveně kvůli tomu, že si myslíme, že nás nic příjemného stejně nečeká, jde to úplně stejně obráceně. Tak hurá do přemýšlení, abychom měli něco, kvůli čemu budeme vstávat už zítra (:.

The new school year is here and those of us who have to go to school (or the most of them) can´t get over this fact. They don´t want to go back to the reality and they wan´t to let holidays go (although those free summer days left definitely) – thanks to this I bumped into a task of this week. It´s very easy actually – you know, waking up in the morning is really hard, so find a reason everyday which will help you with that aversion to an alarm clock noise. You can think about a little thing, just try to look forward to something every day and don´t make mornings to be your enemy.

However, this challenge isn´t only for visitors of the academic ground, this is the challenge for all of us. I suppose that the morning is not an omission of the day and sometimes it really depends on it (what will your day looks like, understand?). If you will find a moment daily which you´re looking forward to, the waking up will be not so difficult for you.

I´m the type of a person who see getting up early as an impediment when I go upstairs with my eyes closed – and believe, it´s much more formidable when I realize that hours of sitting at school are waiting for me together with loads of tests and after the classes the studying at home. Yeah, but we have to enjoy our life – so stop, this is the end of a famous situation when a person wake up, survive and tumble down to bed and another day again. If we´re able to get up frustrated because of we think there is nothing nice in the following hours, it´s possible on the contrary. So let´s go and find what will be a reason of our tomorrow waking up. 

CHALLENGE No. 13 – CHALK A PEDESTRIAN.

   Hádám, že je čas na něco poněkud kreativnějšího – sežeňte si křídy a vydejte se s nimi dělat radost. Malujte na chodníky, co vás napadne, pište milé vzkazy, citáty, povzbuzení, dejte si práci s mistrovským dílem nebo jen s obyčejnou malůvkou, jak už se vám bude chtít a jakou budete mít fantazii.

   Možná si někdo může říct, co je tak kouzelného na „počmárané cestě“, ale i taková drobnost prozáří člověku den. Když u nás na škole byly maturity, už od autobusového nádraží jste si mohli všimnout, že se sem tam před vámi objevila křídová kytička. A těch kytiček přibývalo a přibývalo a lemovaly celou cestu až ke škole – a tam jako by končily, ale když jste zašli za roh, čekalo vás pomalované celé nádvoří s nápisem pro maturanty. Věřte mi, že se usmívali i ti, kterým tohle překvapení nebylo určeno (: .

   Tohle byl jen takový nápad samozřejmě, nemusíte pomalovat půlku města, stačí jen chodník před domem někoho, na kom vám záleží, nápis pod okny nemocnice, můžete překvapit někoho, kdo jde unavený po noční směně z práce, přivítejte kamarády, kteří se vrátí z dovolené. Je tolik možností, které se dají vymyslet, tak vám přeju, ať se vám podaří někoho opravdu potěšit (:.

I guess that this is the right time for something more creative – find some chalks and let´s make somebody´s day with them. Chalk pedestrians with everything what will come up to your mind, write cute messages, notes, encouragement, make some masterpiece or just an ordinary doodle – it´s up to your fantasy and enthusiasm.

Maybe someone can say what is on the sribbled road, but also a trifle like this can make somebody´s day. When there were final exams at my school, you have noticed chalk flowers from the bus station already. And there were still more and more of those flowers and they lined the way to the school – and then you have thought that was the end, but when you have rounded the corner, you have found the completely chalked courtyard with a note for school-leavers. You can believe me that day have been smiling not only them (:.

This was only an idea of course, you don´t have to doodle a half of a city, just a pedestrian in front of a house of your loved person goes far – or a notice under the hospital windows, you can also make a surprise for someone who goes home and is exhausted after a night shift,  welcome your friends who come back from the holiday. There are loads of opportunities which you can come up with, so I wish you to make somebody really happy thanks to this little thing (:

CHALLENGE No. 12 – SEND A POSTCARD/LETTER.

   Zítra odjíždím na tábor, takže se není čemu divit, žádná jiná výzva mě ani napadnout nemohla. Pošlete tento týden pohled nebo dopis. Je úplně fuk, jestli bude z dovolené nebo ho někomu hodíte sami do schránky. Jde o to, že pošta má své kouzlo a kdykoli najdete ve schránce něco adresováno vám, máte radost - jasně, nepočítejme teď výpisy z bank, účty za elektřinu nebo další podobné nepodstatnosti. Dopisy a pohledy v sobě navíc skrývají něco nesmírně osobitého, protože si člověk musí dát práci se psaním, aby se dalo jeho písmo rozluštit, s takovými smskami nebo zprávami na facebooku je to mnohem mnohem jednodušší.

   Anebo si můžete najít na dopisování někoho ze zahraničí, sama mám takových pár „snail mail friends“, se kterými si píšu už docela dlouhou dobu – a pocit, jaký mám, když mi dorazí odpověď, je taaak moc fajn. Navíc se dá do dopisů přidat taky nějaká drobnost, nemusíte v obálce najít jen list papíru.

   A pokud se na něco takového netváříte zrovna nadšeně, napište dopis sobě. Ale ne jen tak ledajaký, napište dopis sobě do budoucnosti. Sepište všechno o svých současných snech a přáních, o tom, po čem právě nejvíc toužíte. Napište si o tom, čeho chcete dosáhnout, co byste chtěli udělat jinak, co nyní prožíváte, co plánujete v nejbližší době, kam se chcete podívat, co chcete zkusit, jak se dneska máte, jaké je tohle léto, pište o všem, co vás napadne. A jednou, až si takový dopis přečtete, se některým poznatkům zasmějete, nad jinými řádky si řeknete, že vás tenkrát nenapadlo, kam až to v životě dotáhnete, nad dalšími se možná dojatě usmějete.

   Ať už napíšete pohled nebo dopis v jakékoli formě, opravdu mu věnujte trochu času. Ať už potěší někoho jiného nebo přímo vás, jistě uvidíte, že těch pár minut (nebo hodin?) stalo za to (: .

I´m going to the camp tomorrow, so no wonder that I had just this idea. Send a postcard or a letter this week. It makes no diference if your note is from the holiday or if you put it in to the letter box on your own. The point is that the snail mail has its glamour and whenever you find something in the letter box with your name, you´re delighted – yeah, don´t count any bank statement, bills and another similar stuff. Letters and postcards hide inside even something exceedingly individual, because everyone has to take some trouble with the writing, so that someone is able to decipher their handwriting – it´s so much easier write a sms or a message on facebook, isn´t it?

You can find somebody for writing letters from a foreign country as well. I have some snail mail friends who I´ve been writing together with for ages – the feeling I have, when the reply is here, is sooo good. Also you can add a little trifle, you don´t have to send only a blank sheet in an envelope.

And if you aren´t very enthusiastic, write a letter to yourself.  Not a common letter, write to your future self. Compile everything about your current dreams and wishes and about your cravings.  Write about all your goals which you would like to accomplish, what you would like to do in a different way, what you are doing these days, what you are plannning for this week or month or year, where you would like to travel, how you are today, what you want to try, how this summer is, write about everything what will come to your mind. And someday when you re-read this letter, you´ll laugh to some notes, you´ll say above some lines that when you was writing this, you didn´t realize how far and high you´ll be in your life, above some others you´ll be touched and just smiling.

You can write a postcard or a letter in any way, but make some time for that. Whether it´ll pleased someone else or you, you´ll see that those minutes (or hours?) were worth (: .

  

CHALLENGE No. 11 – SHOW YOUR LOVE.

   Poslední dobou si uvědomuju, jak málo ostatním dáváme najevo, že je máme rádi. Možná si říkáme, že jim přece musí být jasné, že tomu tak je, ale mnohem častěji se zapleteme do nějaké hádky nebo neshody – a pak zjistíme, že si myslí, že nám na nich tolik nezáleží. A proto přicházím s další výzvou, která zní: UKAŽME DRUHÝM SVOU LÁSKU.

   Nemám na mysli teď lásku k vašim drahým polovičkám. Líbí se mi, že v angličtině znamená „I love you“ nejen „miluju tě“, ale taky „mám tě rád(a)“. Kdybychom měli také jen jeden výraz, snad bychom si uvědomovali lásku víc.  Schválně, kdy naposledy jste někomu řekli, že ho máte rádi? Já vím, ono je to občas těžké, jen tak zničehonic takovou větu říct. Nakonec se dá mnohem víc mluvit tím, jak se chováme, a co pro druhé uděláme. 

   Chcete dokázat rodičům, že se mýlí, když si myslí, že si jich dostatečně nevážíte? Uvařte jim třeba kávu, když se vrátí z práce, nebo sami od sebe s něčím doma pomozte. Nemáte dost odvahy říct o tom, jak ji máte rádi, babičce, kterou vlastně ani neznáte, ale musíte se vždycky usmívat, když ji potkáte? Upečte jí koláč. Už dlouho jste někomu z kamarádů nenaznačili, že vám na nich záleží? Udělejte si na ně konečně čas. Pošlete jim čokoládu poštou. Zavolejte jim. Vytáhněte je na kopec na hvězdy, když tento týden padají. Dohadujete se se sourozenci, ale na druhou stranu byste je láskou umačkali? Doneste jim k počítači kopec zmrzliny. Běžte s nimi do kina. Máte někoho, kdo vás inspiruje? Dejte mu jeho nejoblíbenější bonboniéru. A co teta, kterou jste dlouho neviděli? Skočte k ní na čaj. Dobře, máte rádi nějakou holku, ale ona o tom neví? Kopretiny u dveří ji jednoznačně potěší. Máte nejlepšího kluka pod sluncem? Dokažte mu, jak moc rády ho máte.

   Je to taaak moc jednoduché, nemusíte se snažit o okázalé věci, jen o drobnost, která druhé přesvědčí o tom, že je máte opravdu rádi. Pěkný den všem (: .

I´ve become aware recently that we show to others less and less how much they mean to us. Maybe we tell ourselves that it´s clear to them. Yeah, but it´s so much easier to have an argument and then people who are important to us can think that we don´t care about them how they thought. And because of this, I´m coming with the another challenge, which sounds: SHOW YOUR LOVE TO OTHERS.

I don´t mean the love that you give to your dear boyfriend, girlfriend or husband and wife. I mean the love we should give to people who have a part in our lives. To be serious – when was the last time you tell someone that you love them?  

I knoow, I knoow, it can be quite difficult sometimes just to say this sentence out of the blue. So, it´s so much simple to show it in our acts and behaviour. Would you like to prove that your parents aren´t right when they think that you don´t have a great regard for them? Make a cup of coffee for them when they arrive home, for instance – or help them with something without asking. Don´t you have courage to tell an old woman who you don´t know actually, but you have to always smile when you meet her, that you like her? Bake a cake for her. Haven´t you hint to your friends for ages that they´re important to you? Make time for them finally. Send them a bar of chocolate by snail mail. Give them a call. Go together to the hill and grasp the chance to see the shooting stars. Don´t you understand with your siblings, but you would love to hug them on the other hand? Bring them a bucket of ice cream when they´re on their PC. Go to the cinema together. Do you have a person who inspire you? Buy their favourite box of chocolates. And what about an aunt who you haven´t see for ages? Nip for a cup of tea at her place. Okay, do you love a girl who has no idea about that? Daisies in front of her doors will make her day. Do you have the best boyfriend in the world? Show to him, how much you love him.

   It´s soooo easy, you don´t have to try to make flamboyant things, only a trifle can be a great evidence of your love to others. Have a nice day (: .

   

CHALLENGE No. 10 – ADMIT YOU ARE HAPPY.

   Ano, slibuju, až si příště sednu k sepisování další výzvy, nepodívám se nikam jinam než na prázdný list přede mnou, protože jsem opět objevila něco, o čem teď musím (chci) psát. Už docela dlouhou dobu sleduju stránku, díky které vím, kdy je Den čokolády, kdy se máte učit své jméno v morseovce, kdy máte obejmout někoho z Austrálie, kdy se můžete vymluvit na Den cheesecaku, abyste si ukrojili pátý kus dortu, a kdy je třeba Den špenátu.

   Nepíšu to všechno jen tak, všimla jsem si tam totiž, že je v pátek „Happiness Happens Day“ - tedy den věnovaný štěstí. Tento svátek (ano, svátek, proč ne) pochází z roku 1999, kdy byl známý pod jménem „Admit You´re Happy Day“ = den, kdy máme přiznat, že jsme šťastní. Popravdě se mi tento název líbí o něco víc. Žlutí už tuší, v čem bude spočívat další výzva – zkusme si během týdne přiznat, že JSME šťastní, ačkoli se nám zrovna něco nedaří a nevyšly nám plány, ačkoli nevíme, co si dát k večeři a celé odpoledne nejsme spokojení s počasím, ačkoli druzí nechápou náš pohled na svět a my si připadáme sami. Tohle všechno jsou přece přechodné zbytečnosti, když si představíme, kolik nás toho v životě ještě čeká, a že není zase tak dlouhý na to, abychom se utápěli v pesimismu.

   Zkrátka a dobře, aby bylo jasno, nejenže si budeme všichni pilně připomínat, proč jsme šťastní, ale snažme se ostatní svým štěstím nakazit a dovést okolí k tomu, abychom všechno viděli z té světlejší stránky. Je logické, že ne všechno je růžové, bylo by nudné, kdybychom měli všechno na lusknutí prstů, no ne? Možná nám zpočátku přijdou některé problémy nespravedlivé, jenže časem většinou zjistíme, že jsme si díky nim uvědomili spoustu dalšího.

   Opravdu to není tolik složité, úspěch spočívá jen v převratném objevu důvodů, kvůli kterým vlastně můžeme být šťastní. Možná si teď říkáte, že taková výzva tady už přece byla, jenže tenkrát se jednalo o každodenní maličkosti, teď mám na mysli něco stálejšího. Pro někoho to budou možná velké věci, pro dalšího snad jen piha na tváři, která mu dodává na výjimečnosti, někdo další si připustí, že může být šťastný od rána do večera sedm dní v týdnu díky tomu, že je zdravý, jiný bude nejšťastnější díky své povaze. Navíc je štěstí nakažlivé, čím více si ho připustíte, tím více ho budete mít – a to myslím naprosto vážně. Když jste nešťastní a stěžujete si na všechno kolem, všechno vidíte černě, nic se vám nedaří a svět je k vám tooolik nespravedlivý, tak to tak vážně je, máte smůlu na každém kroku. Zkusme proto přemýšlet opačně a buďme raději šťastní (: .

*Taky je na čase vám všem konečně poděkovat, když jsem blog zakládala, nečekala jsem, jakého ohlasu se mi dostane, jak ooobrovitánská návštěvnost mě bude těšit - a kolik z vás bude čekat na výzvu pravidelně. Děkuju, děkuju, děkuju (: .

Yeah, I promise, I´ll stare only at the blank paper when I write another challenge next time and nowhere else. Right, I´ve found something what I have (want) to write about again. I´ve been following a page (for ages) which learns me when you should celebrate the Chocolate day, when you should learn your name in morse code, when you should hug an Australian, when you can eat tons of cheesecake without remorse, because it´s the day of it, and when we have the Spinach Day.

Why am I writing these lines? It´s so simply, I´ve taken note of the Happiness Happens Day there, which is on Friday. This day was found in 1999 and it was known under the name of “Admit You´re Happy Day“ – which I prefer more, to be honest. The yellow ones already have an idea that the next challenge is: let´s try to admit during this week that WE ARE happy. Yes, although there is something which you haven´t managed and plans you´ve had have fallen flat, although we don´t know what to have for dinner and that we aren´t satisfied with the weather whole afternoon, although other people misunderstand us and we feel lonely. All these temporary things are completely petty when we imagine how long life full of great moments we can expect – but how short time it is for the floundering in pessimism at the same time.

In short, to be clear,  we won´t only remind ourselves of the reasons why we´re happy diligently, we´ll also try to turn our happiness into contagion for our surroundings and persuade other people to look on the brighter side of life. It´s logical that not everything is pink colour, it would be quite boring to have everything just in a blink of an eye, wouldn´t it? Of course, maybe we can feel some problems unfair at first, but we´ll find once that we wake up to something thanks to them.

Really, it isn´t hard at all actually, the success consists in the breakthrough of reasons why we can be happy. It´ll be something grand for someone, but another one will be happy for the freckle on his/her cheeks that makes them special. Somebody will admit that he/she can be happy all day and week long because they´re healthy, another will be the happiest for his/her character. And what more? Happiness is contagious, the more you admit it, the more you´ll be given that – I´m serious altogether. When you´re sad and upset and you complain about everything around you and when you´re negative, you fare bad all the time and the world is tooo unjust, your thoughts become true and you have the real misfortune. So, try it vice versa and be happy (: .

*Also it´s the right time to say thank you to all of you finally – when I have started with this blog, I haven´t expected how many of positive coments I´ll receive, how hiiiigh number of visits will please me and how many of you´ll be waiting for the challenge regularly. Thank you, thank you, thank you (:.