Showing posts with label happiness. Show all posts
Showing posts with label happiness. Show all posts

Monday, 16 March 2015

CHALLENGE No. 42 – LET SOMEONE SHINE.

   Když jsem zjistila, že je v pátek (20. března) takzvaný INTERNATIONAL DAY OF HAPPINESS, chtěla jsem název tohoto dne použít i jako název pro novou výzvu. Jenže… Něco na ten způsob už jsme tu měli víckrát – měli jste si přiznat, že jste šťastní, měli jste si uvědomit, za co jste vděční, měli jste si každý den najít něco, co vás udělalo šťastnými – a tak podobně. Samozřejmě, štěstí je taaakhle moc a ještě víc důležité, ale tentokrát to chce něco víc. Nedávno jsem slyšela citát, že radost, kterou s někým nesdílíme, není pravá radost.
   Většinou je to úplně stejně i se štěstím. Určitě si vzpomenete na nějaký moment, o který jste se nechtěli s nikým podělit, protože by ztratil své kouzlo, ale na druhou stranu je tu nespočet momentů, které jsou mnohem kouzelnější, když jste šťastní společně s ostatními. A proto výzva tohoto týdne zní: NECHTE NĚKOHO ZAZÁŘIT. Jen doufám, že se mi podaří správně vyjádřit, co tím myslím, budu se opravdu snažit, slibuju.

   Taakže… Znáte ten pocit, když někomu koupíte dárek a trefíte se zrovna tak, že dotyčnému po otevření překvapení od vás září radostí a nadšením oči? Tak přesně tohle mám na mysli.

   Nemusíte druhým něco kupovat, to vůbec ne. Stačí, když vymyslíte situaci, při které by mohli být šťastní, a budete přihlížejícím a usměvavým svědkem. Možná má někdo z vaší rodiny nebo kamarádů narozeniny či svátek – co takhle udělat letos změnu a rozzářit jim den nějak jinak? Třeba jim rozvěšte balonky kolem domu nebo je překvapte snídaní do postele. Nechte mladší sourozence vyhrát hru (nebo klidně i ty starší – u nás se hry vždycky hrály do té doby, než vyhrál taťka). Nechte sníst někoho poslední kousek pizzy. Nechte bratrovi klíč schovaný někde u dveří, když víte, že si ho jako obvykle zapomene a bude muset čekat, než se vrátí domů někdo další. Všimněte si, že má někdo v okolí na něco talent – pomozte mu získat příležitost, jak by ho mohl ukázat světu, pomozte kamarádce uspořádat výstavu, zajistěte kamarádovi kytaristovi hraní na vernisáži. Ustupte pro jednou druhým a nechte je prosadit jejich řešení, nápad nebo názor. Dejte kamarádovi lístek na koncert, kam se vám zrovna moc nechce, když víte, jak moc by tam chtěl jít on, ale už je vyprodáno. Je opět tolik možností, které by se sem daly připsat, ale tentokrát už nechám spíš jen na vás, jakým způsobem se rozhodnete nechat druhé zazářit štěstím.

   A nakonec nebudou díky vám šťastní jen druzí. Nejšťastnější budete prostřednictvím jejich štěstí vy.

(:

As soon as I´ve found out that we celebrate INTERNATIONAL DAY OF HAPPINESS this Friday (20th March), I´ve wanted to use this name for a new challenge. True enough, though… We´ve already had something like that here – you tried to admit that you were happy, you were thinking what you were grateful for, you had something like a list with things which made your day – and so on.  Of course, happiness is really really really important, but we should do something more this time. Recently I´ve heard a quote about joy , it was like this – joy which we don´t share, isn´t the real kind of joy.
It´s absolutely same with happiness usually. I´m sure that you´re able to remember some moment which you don´t want to share with no one, because of its charm, but on the other hand, there are loads of moments which are much more charming when we are happy together with someone. That´s the reason why the challenge of the week sounds: LET SOMEONE SHINE. I hope that I´ll explain you it well, I´ll do my best, promise.

Soo… Do you know that feeling when you buy a present for someone and it´s really great, so the person who was given that gift by you, have those glitters in their eyes? Do you know that? Because it´s the thing that is in my mind. I let you to choose the way in which you´ll let someone shine thanks to the happiness.

You don´t have to buy anything, at all. You can just come up with an idea or situation in which others could be happy – and then you´ll bet he smiling witness. Maybe somebody from your family or friends has the birthday – what about to change the routine and make their day in a different way? Maybe you could put balloons around the house or make the breakfast to bed for them. Let your siblings win the game. Let someone eat the last piece of your pizza. Let yoje překvapte snídaní do postele. Leave a key for your brother hidden somewhere close to the door, because you know that he´s going to forget his own one and that he´ll have to wait for someone again.  Notice that somebody in your surroundings has a unique talent for something – help them to get an opportunity to show it to the world, help organize an exhibition to your friend, find a chance for your friend guitarist to play somewhere. Step back sometimes and let others to come up with their solution, idea or opinion. Give your concert ticket to your friend if you´re not in a mood go there on your own and when you know how much he would like to go there, but the concert is sold out. There are too many possibilities again which I could write here, but this time, I´d love to let you find the way in which you could let other people shine thanks to the happiness.

In the and not only others will be happy because of you. Via their happiness will bet he happiest one you.





Monday, 22 December 2014

CHALLENGE No. 30 – SPREAD LOVE AND JOY.

   Hádám, že nejsem jediná, kterou opět (jako každoročně) zaskočilo, jak rychle všechno zase uteklo. Celý rok. Kolik se toho v mém životě změnilo a v čem jsem se změnila já sama. Co bych udělala líp a co bych nejraději smazala. Co jsem stihla a co zůstalo zatím jen plánem. Jaká jsem byla v tuto dobu před dvanácti měsíci. Co mě poposunulo dál. Ani jsme se nenadáli a máme je tady zase, už popozítří. Vánoce.
   Abych se přiznala, chvilku jsem přemýšlela nad tím, co by se hodilo k tak výjimečnému týdnu, jako je tento. Potom mi ale došlo, že další výzva nemůže být jiná než ta, kterou vystihnout následující dvě slova: LÁSKA A RADOST. Vyberte si jednu z možností, nejlépe obě, a šiřte je dál, jak jen to nejvíc půjde. Rozdávejte lásku i radost mezi ty, které máte nejraději, ale také nezapomeňte na své okolí nebo na někoho, koho vlastně vůbec neznáte. Jsou Vánoce a lásce a radosti se meze nekladou, spíše naopak, čím více jich předáte dál, tím lépe (:.
   A co říct těm, kteří nad něčím takovým ohrnují nos, protože se smějí tomu, že bum, 24. prosinec a pár dní k tomu, buďme najednou milující lidé a všechny láskou snězme? Buď jen mávněte rukou, nebo jim mile vysvětlete, že by měli být rádi, že ASPOŇ na ty Vánoce tomu tak je a že rok od roku si někdo uvědomí, že takový nechce být jen v nejkouzelnějším čase, ale bude se snažit zůstat takovým po celý rok.
   Navíc, co si budeme nalhávat, láska a radost je v tomto období tak trochu jiná, něčím zvláštní. Všechno má najednou své kouzlo a my máme pocit, že nás potěší i ta nejmenší drobnost. Čím dál více si sama uvědomuju, že mě nedělají šťastnou velké věci, ale úplně obyčejné maličkosti. Abychom rozdávali lásku a radost dál, nemusíme se snažit o velká gesta. Třeba jen navrhněte rodičům, aby si sedli k pohádce a dopečte za ně poslední cukroví nebo dodělejte bramborový salát. Vezměte mladší sourozence ven, abyste šli vyhlížet Ježíška. Pouštějte si s nimi ořechové lodičky. Překvapte někoho, s kým jste se roky neviděli, a doneste mu vánoční sušenky. Rozdávejte náhodně prskavky kolemjdoucím, aby se jim splnila přání. Zajděte si popovídat za babičkou a dědečkem. Udělejte dobrý skutek. Zkuste přijít na to, že nikdo nikdy nebude nejšťastnější na světě díky nejrůznějším cennostem, ale kvůli tomu, co si nikde nemůže koupit. Neohrnujte nos nad tou spoustou tradičních návštěv, buďte rádi za to, že nejste o Vánocích sami. Udělejte si čas na rodinu, kdy jindy než teď. Nevyčítejte si, že celé Vánoce prolenošíte s cukrovím u pohádek, hlavní je, že budete všichni spolu. Zajděte si s někým na živý betlém. Pozvěte někoho na vánoční punč a kaštany. Vytáhněte někoho na stadion bruslit. Obejměte někoho, s kým jste se pohádali. Ale hlavně, usmívejte se a buďte šťastní vy sami, abyste tak tu lásku a radost šířili bez nějakého dalšího vymýšlení. To je totiž ta nejlepší cesta, jak je šířit bez nějakých obtíží (:.

   Přeju vám všem překrásné Vánoce, ať už jste věřící nebo slavíte Vánoce jen tak, protože si to bez nich nedovedete představit. A když něco nevyjde podle vašich představ, nelámejte si s tím hlavu, nemusí být přece všechno dokonalé. A ať je tento týden jeden z nejkrásnějších, které jste v letošním roce zažili.


I guess that I´m not the only one who is surprised (like every year) how the time flies. And the whole year. How many of things changed in my life and how much changed mysem. What I would do better and would I would like to erase.  What I managed to do and what is still just a plan. How I was 12 months ago. What made me to grow up. Another year was just a while and it´s here again. Christmas.
To be honest, I was thinking a bit about something extraordinary, something what would to suit to this special week. Then I found out that there should be no other challenge than: LOVE AND JOY. Make a choice, choose one of them, or better – both. Share them with others. The most you´re able to. Give love and joy to your most loved people, but don´t forget to give to your surroundings or someone, who you don´t know at all. It´s Christmas and there are no borders for love and you, really, rather vice versa – share it the most you can (:.
And what to tell those who are laughing at this situation? Which one? Bang, it´s Chrstmas, be the kindest and most loving ever! Just wave your hand, or try to explain in a nice way, that they should be happy that AT LEAST this time we´re like this. Also every year somebody wakes up to the fact that he/she wishes to love and share joy all year long, not only now, in the most charming period of 365 days.
Moreover, love and joy is different now, they´re a bit Unixe. Everything has its own magic and we have a feeling that we´re pleased with the smalest trifle - I´m still more and more sure that I´m not happy because of huge things, the trifles are something what make me being cheerful. To share love and joy, we don´t have to make an enormous gestures. For instance, suggest to your parents to sit down in front of TV and watch a Christmas movie – you´ll bake the last cookies or prepare the Christmas meal. Go out with your younger siblings and let your parents tidy up. Do with them some tradition. Surprise someone you haven´t seen for ages with Christmas candy. Give sparklers to strangers to make them wish come true. Have a nice conversation with your grandparents. Make a random act of kindness. Try to find out that nobody is the happies person in the world thanks to the expensive presents. The things, we´re the happiest for, can´t be bought. Don´t be bored of the tons of visitou, be glad for the fact that you´re not alone when there´s Christmas. Have time for you family, just now.  Go somewhere for carols, choir or Bethlemem play. Invite somebody for the Christmas punch and chestnuts. Go skate with someone. Hung  somebody you´ve an argue with. And mainly – keep smiling and be happy, that´s the best way how to share love and joy without any troubles (:.

I wish you Merry Christmas – if you´re religious or if you´re celebrating Christmas just for the reason that you can´t imagine your life without it. Don´t be sad when something goes wrong, it couldn´t be ideal, okay? I wish you to have one of the most charming weeks you´ve had this year.


   




Monday, 22 September 2014

CHALLENGE No. 17 – THE GRATITUDE LIST.

   Moje rodina. Kamarádi. Všichni, kteří mě mají rádi. Moje víra. Moje povaha, i když má nějaké mouchy (a že jich není málo). Nadšení pro všechno. Příležitosti, které mám. Pohled na svět. Každodenní vytížení (ačkoli je sem tam zbytečně velké). Místo, kde žiju. To, že jsem zdravá. Violoncello. Vánoce.
 Mohla bych pokračovat hoodně dlouho, možná ještě déle, ale hádám, že zatím nejste moc v obraze. Proč tedy ten výčet o pár řádků výš? Protože byl včera SVĚTOVÝ DEN VDĚČNOSTI. A vůbec mě nezajímá, že byl vděčnosti věnovaný oficiálně včerejšek, myslím, že není na škodu, aby se vděčnost stala základním bodem nové výzvy. Všechno, co jsem vypsala (a v čem by se dalo opravdu pokračovat několik dalších hodin), je to, za co jsem vděčná já. Jaké je ale přesné znění dalšího úkolu? Sedněte si (nebo stoupněte, klidně i dřepněte) k promyšlení seznamu (nemusí být na papíře, stačí v hlavě) všeho, za co jste vděční vy.
   Podle mě je takové zamyšlení důležité právě proto, abychom si uvědomili, jak šťastní vlastně jsme. Všechno tohle bereme jako samozřejmost, která prostě v našich životech je. Jenže to není pravda. Měli bychom být mnohem mnohem mnohem vděčnější za všechno, co nám křižuje cestu. Dokonce i za každou starost, problém nebo trápení, vždyť i díky nim rosteme a stáváme se dospělejšími. A když se naučíme být vděční též za takové situace, budeme daleko vděčnější za každou novou duhu, kdy se obloha vyjasní a nám opět bude fajn.
   Tak se do svých seznamů vděčnosti pusťte. Mohou být plné smysluplných faktů, ale také se tam může objevit třeba pohled z okna vaší kanceláře. Vážná hudba. Sníh. Momenty, které vám vykouzlily úsměv. Lívance s javorovým sirupem. Knížka, na kterou jste v poslední době narazili. Vaše zvyky. Snídaně. To, že si na vás někdo vzpomněl. Možnost cestovat. Náhodný kolemjdoucí. Dlouhé večery.  Levandule. Čokoláda. V podstatě tak obyčejný seznam může totiž zase o něco víc změnit váš postoj vůči životu, ale taky vůči všemu kolem, co si říká svět. A jestli už takový seznam máte, tak se ptám – za co jste vděční dneska? (:

My family. Friends. Everyone who loves or likes me. My faith. My character with its mistakes. Enthusiasm for everything. Every opportunity I have. My life perspective. That I´m always busy. The place where I live. Health. Violoncello. Christmas.
I would be able to continue looooong time like this (and maybe few more hours), but I guess that you aren´t in yet. Well, why those examples above? It´s simply, the reason is that it was the World Gratitude Day yesterday. And yeah, I really don´t care that the official date for gratitude was a day before today. I suppose that it´s not bad to let the gratitude stay with us the whole week. All of that I wrote a while ago is what I´m grateful for. So are you interested how a next challenge sounds exactly? Sit down (or stand up or squat, if you want) and make a list (it can be just in your mind, you don´t need any paper) of everything, YOU are grateful for.
From my point of view, thinking like this is important. We should become aware how happy we are. We take everything for granted. It´ just an ordinary part of our lives. But that´s not true. We should be more and more and more grateful for everything what come to our way - maybe it looks a bit strange, but also for each problem, sadness or worry.  Yeah, of course, you don´t see it at first, but than you find that you grow up thanks to those situations. When we learn to be grateful for those moments as well, we will be more grateful for every new rainbow when the sky is clear and we are OK again.

Come on, let´s start with gratitude lists. They can be full of meaningful facts, but on the other hand, the view from the window at your job can appear there. Classical music. Snow. Moments that make you smile. Pancakes with maple syrup. A book you have read recently. Your habits. Breakfast. That someone brought you to their mind. Travelling freedom. A stranger in the street. Long evenings. Lavander. Chocolate. A usual list like this can change your life and world attitude. And if you already have a list of gratitude, I ask you - what are you grateful for today? (:


Monday, 8 September 2014

CHALLENGE No. 15 – GIVE SOMEBODY A GIFT.

   Nevím, čím to bylo, ale minulý týden mi každý den někdo věnoval nějakou drobnost. Ať už to byla hruška, omalovánky z Jak vycvičit draka, datle, šedesát á čtverek not Fantoma opery, lískové oříšky nebo cokoli dalšího, vždycky jsem měla radost. Nezáleží na tom, co vám kdo dá, ale jde o to, že si na vás někdo vzpomněl a chtěl vás potěšit.
   Možná si říkáte, že jsem už v rámci některé z předešlých výzev zmiňovala, že někomu můžete něco dát, ale teď to myslím naprosto vážně, už to není jen příklad. V tomhle směru totiž neustále hledáme nějaké důvody. Ano, důvody jsou důležité, ale v takovém případě nejsou moc na místě. Proč bychom měli někoho podarovat jen v určitých situacích? Proč nemůžeme někomu dát něco „jen tak“? Nemusíme čekat, až někdo z nás zvládne zkoušku, až přijedeme z cest, až bude někdo slavit narozeniny, až aŽ AŽ. Příliš mnoho času strávíme očekáváním vhodného a správného momentu (což potom může být trochu smutné).
   15. výzva v pořadí proto zní, abychom někomu něco dali, nějakou drobnost nebo milý - jak říkají naši slovenští kolegové - dárček. Vzpomeňte si, jak jste se s kamarádkou bavili, že má ráda marshallows, a pro ni nějaké. Někdo před vámi zmínil, že mu došlo arašídové máslo, nechte mu ho jen tak na stole. Jdete s někým ven, tak přiberte něco s sebou. Dejte jen tak kytku, kterou utrhnete po cestě do školy, spolusedící. Opět se nabízí tolik možností, jen je třeba, abychom je jen tak nepřešli. Věřte mi, že svět bude zase o něco veselejší (:.

I don´t know why, but I was given a trifle every day last week. It made my day in case of a pear, the How to train your dragon coloring pages, dates, sixty pages of Phantom of the opera sheets, nuts or anything else. It doesn´t depend on what you´re given, but it depends on the fact that someone has brought you to their mind and has wanted to make you happy.    
Maybe you say now that I´ve already mentioned in some challenge before that you can give somebody something, but it was just an example. I´m really serious this time, no more examples. We still look for reasons in endowing people. Yeah, reasons are important, but they aren´t right here. Why should we endow someone only in a hard and fast situation? Why cannot we give someone something without any reason? We don´t have to wait when someone pass an exam, when we were abroad and come home, when someone has a birthday,… We spend loads of time on waiting for a right moment (which can be quite sad then).  

The challenge No. 15 sounds (because of all these things) – give someone something, a trifle or a cute gift. Do you remeber when you have been talking with your friend and she had said that she loved marshmallows? Buy some for her.  Someone has noticed that he ran out of the peanut butter? Leave one for him on the table. You´re going out with someone, so take something for friends. Give a flower, which you find when you go to the school, to your classmate. There are too many of opportunities, so try to see them. You can trust me, the world will be a happier place again (:.


Sunday, 3 August 2014

CHALLENGE No. 10 – ADMIT YOU ARE HAPPY.

   Ano, slibuju, až si příště sednu k sepisování další výzvy, nepodívám se nikam jinam než na prázdný list přede mnou, protože jsem opět objevila něco, o čem teď musím (chci) psát. Už docela dlouhou dobu sleduju stránku, díky které vím, kdy je Den čokolády, kdy se máte učit své jméno v morseovce, kdy máte obejmout někoho z Austrálie, kdy se můžete vymluvit na Den cheesecaku, abyste si ukrojili pátý kus dortu, a kdy je třeba Den špenátu.
   Nepíšu to všechno jen tak, všimla jsem si tam totiž, že je v pátek „Happiness Happens Day“ - tedy den věnovaný štěstí. Tento svátek (ano, svátek, proč ne) pochází z roku 1999, kdy byl známý pod jménem „Admit You´re Happy Day“ = den, kdy máme přiznat, že jsme šťastní. Popravdě se mi tento název líbí o něco víc. Žlutí už tuší, v čem bude spočívat další výzva – zkusme si během týdne přiznat, že JSME šťastní, ačkoli se nám zrovna něco nedaří a nevyšly nám plány, ačkoli nevíme, co si dát k večeři a celé odpoledne nejsme spokojení s počasím, ačkoli druzí nechápou náš pohled na svět a my si připadáme sami. Tohle všechno jsou přece přechodné zbytečnosti, když si představíme, kolik nás toho v životě ještě čeká, a že není zase tak dlouhý na to, abychom se utápěli v pesimismu.
   Zkrátka a dobře, aby bylo jasno, nejenže si budeme všichni pilně připomínat, proč jsme šťastní, ale snažme se ostatní svým štěstím nakazit a dovést okolí k tomu, abychom všechno viděli z té světlejší stránky. Je logické, že ne všechno je růžové, bylo by nudné, kdybychom měli všechno na lusknutí prstů, no ne? Možná nám zpočátku přijdou některé problémy nespravedlivé, jenže časem většinou zjistíme, že jsme si díky nim uvědomili spoustu dalšího.
   Opravdu to není tolik složité, úspěch spočívá jen v převratném objevu důvodů, kvůli kterým vlastně můžeme být šťastní. Možná si teď říkáte, že taková výzva tady už přece byla, jenže tenkrát se jednalo o každodenní maličkosti, teď mám na mysli něco stálejšího. Pro někoho to budou možná velké věci, pro dalšího snad jen piha na tváři, která mu dodává na výjimečnosti, někdo další si připustí, že může být šťastný od rána do večera sedm dní v týdnu díky tomu, že je zdravý, jiný bude nejšťastnější díky své povaze. Navíc je štěstí nakažlivé, čím více si ho připustíte, tím více ho budete mít – a to myslím naprosto vážně. Když jste nešťastní a stěžujete si na všechno kolem, všechno vidíte černě, nic se vám nedaří a svět je k vám tooolik nespravedlivý, tak to tak vážně je, máte smůlu na každém kroku. Zkusme proto přemýšlet opačně a buďme raději šťastní (: .

*Taky je na čase vám všem konečně poděkovat, když jsem blog zakládala, nečekala jsem, jakého ohlasu se mi dostane, jak ooobrovitánská návštěvnost mě bude těšit - a kolik z vás bude čekat na výzvu pravidelně. Děkuju, děkuju, děkuju (: .


Yeah, I promise, I´ll stare only at the blank paper when I write another challenge next time and nowhere else. Right, I´ve found something what I have (want) to write about again. I´ve been following a page (for ages) which learns me when you should celebrate the Chocolate day, when you should learn your name in morse code, when you should hug an Australian, when you can eat tons of cheesecake without remorse, because it´s the day of it, and when we have the Spinach Day.
Why am I writing these lines? It´s so simply, I´ve taken note of the Happiness Happens Day there, which is on Friday. This day was found in 1999 and it was known under the name of “Admit You´re Happy Day“ – which I prefer more, to be honest. The yellow ones already have an idea that the next challenge is: let´s try to admit during this week that WE ARE happy. Yes, although there is something which you haven´t managed and plans you´ve had have fallen flat, although we don´t know what to have for dinner and that we aren´t satisfied with the weather whole afternoon, although other people misunderstand us and we feel lonely. All these temporary things are completely petty when we imagine how long life full of great moments we can expect – but how short time it is for the floundering in pessimism at the same time.
In short, to be clear,  we won´t only remind ourselves of the reasons why we´re happy diligently, we´ll also try to turn our happiness into contagion for our surroundings and persuade other people to look on the brighter side of life. It´s logical that not everything is pink colour, it would be quite boring to have everything just in a blink of an eye, wouldn´t it? Of course, maybe we can feel some problems unfair at first, but we´ll find once that we wake up to something thanks to them.

Really, it isn´t hard at all actually, the success consists in the breakthrough of reasons why we can be happy. It´ll be something grand for someone, but another one will be happy for the freckle on his/her cheeks that makes them special. Somebody will admit that he/she can be happy all day and week long because they´re healthy, another will be the happiest for his/her character. And what more? Happiness is contagious, the more you admit it, the more you´ll be given that – I´m serious altogether. When you´re sad and upset and you complain about everything around you and when you´re negative, you fare bad all the time and the world is tooo unjust, your thoughts become true and you have the real misfortune. So, try it vice versa and be happy (: .

*Also it´s the right time to say thank you to all of you finally – when I have started with this blog, I haven´t expected how many of positive coments I´ll receive, how hiiiigh number of visits will please me and how many of you´ll be waiting for the challenge regularly. Thank you, thank you, thank you (:.




Saturday, 31 May 2014

THE TIME FOR A NEW START.

   Nechci, aby první věty, kterými začnu, vyzněly pesimisticky, ale ráda bych vysvětlila důvod, který mě přivedl k myšlence, abych založila tento blog. Zkrátka a dobře, svět se nám zdá mnohdy zlý, nespravedlivý, k ničemu, anebo jen ke vzteku a pláči – rozchody, nepochopení, války, smrt, špatné dny, hádky, bezcitné okolí, neúspěchy, nehody, starosti, nešťastné lásky, kopa učení či práce bez ocenění, politický systém, naše komplexy z vysněné postavy, nezodpovědnost – každý z nás by jistě dokázal bez problému sepsat dlouhý seznam všeho, s čím není spokojený a co jej dokáže naštvat a rozesmutnět. A právě proto si myslím, že je na čase, abychom se dokázali zvednout od naříkání a snažili se svět rozveselit a udělat z něj milejší místo, ve kterém své životy prožijeme tak, jak si představuje.
   Nyní tedy přichází na řadu můj nápad. Ráda bych svou myšlenku rozšířila napříč kontinenty a dokázala, že i ten nejmenší z nás dokáže velké divy. Každý týden bych si přála zapojit co nejvíce lidí do jakéhosi projektu, říkejme tomu třeba výzva, kterou se budeme snažit během následujících dní splnit. Nepůjde o nic dramatického, vlastně se bude jednat o maličkosti, ale díky nim zjistíme, jak někomu například dovede sebemenší drobnost zpříjemnit den. Spousta z nás může právě zažívat těžké období a potřebuje pomoc a podporu druhých, ačkoli to většinou popíráme. Každého potěší například obyčejná milá smska či pozvání na kafe, které se nám vrátí v obrovském pocitu radosti, případně v dobrém skutku, až ho budeme potřebovat my sami.
  
    A když budeme o něco šťastnější, budeme se dívat na všechno kolem nás jiným pohledem, alespoň za pokus to stojí, ne? :)


I don´t want to make the first sentences negative, but I´d like to describe a reason that helped me to start this blog. Well, the world often seems to us cruel, unfair, for nothing, or just for anger and crying – break-ups, incomprehension, wars, death, bad days, quarrels, cold-hearted surroundings about us, failure, accidents, worries, unlucky love, loads of studying or work without the appraisal, political system, complex about our body, irresponsibility – I bet everyone of us is able to put together a looong list of everything what make us angry and upset or what we aren´t satisfied with. And that´s my point – there is the right time to stand up, stop with groan and try to make the world upbeat and turn it to the brighter place where we´ll live lives of our imagination.
Now, it´s the turn of my idea. I´d like to spread my thought worldwide. I´d love to let everybody know that also everyone minor of us is capable of miracles actually. I´d like to involve a lot of people in my project every week, or rather challenge - which we´ll try to put into practise during the following days. It won´t be anything dramatically difficult, I´m thinking of little things which will make somebody´s day for instance. Really, a lot of us can get stuck in a hard life period and need a help hand, although we deny it more than often. From my point of view, everybody is pleased when he/she receives a cute sms or an invitation with coffee theme. We´ll be given back by a great feeling of happiness or some help when we´ll need aid for ourselves.


And when we´re happier, we´ll look at everything around us in a different way, it´s worth trying, or not? :)