CHALLENGE No. 32 – BE THE HAPPY ONE.

   Nový rok sotva začal, ale vy už opět ze všech stran slyšíte, jak je k ničemu? Zase do školy. Zase vstávat do práce. Zase být s těmi stejnými lidmi den co den. Zase sněží (a když nesněží, všichni fňukají nad Vánocema bez sněhu). Zase všechno odznova a nanovo. Zase celý ten nekonečně dlouhý rok před sebou… 

   Joo, sama jsem si dneska uvědomila, že moje první ranní slova byla: „Ne, to nedám. Na to já nemám. Ještě jednou vstávat v 6:05 a umřu.“ Ne zrovna pozitivní start dne. Taky jsem si nejednou postěžovala, ať už to bylo právě vstávání, pocit únavy, antibiotika nebo cokoli jiného, neměla jsem zrovna přívětivý pohled, i když jsem se snažila. Tím nechci říct, že bych promarnila celý den ohrnováním nosu, ale pár takových okamžiků v něm bylo.

   Víte, jakou změnu svět potřebuje? Aby byl milován. Nemůže za to všechno zlo, za které ho často viníme. Nemůže za to zlé, co je výsledkem lidského chování, výsledkem lidských rozmarů a výsledkem lidské neohleduplnosti. Nemůže za to, že se na něj díváme mnohokrát černě. Nemůže za to, že máme plnou pusu nadávek. Nemůže za to, že jsme věčně nespokojení. Jenže… Co pro něj teda můžeme udělat? Co je v našich silách? Jak změnit naše mnohdy negativní rozpoložení a věčné reptání i kvůli těm nejnepatrnějším drobnostem? Jak lidi napříč planetou přesvědčit o tom, že je tady přece všude kolem nás spousta a spousta pozitivních bodů, situací a událostí? Začněte u sebe. Ano, první výzva v novém roce zní: BUĎTE TÍM ŠŤASTNÝM. Nakazte své okolí svou radostí. Přetočte i to smutné v něco veselejšího. Nebojte se obejmout ty, které máte rádi a kteří vám rozzářili den. Třeba jim vlepte i nečekanou radostnou pusu. Usmívejte se na neznámé lidi, popřejte jim spontánně dobrý den. Neohlížejte se na nikoho, vždyť je přece úplně jedno, co o vás řekne kvůli vašemu jednání. Nezalekněte se, když vám někdo kvůli vaší radosti řekne, že už jste s tím štěstím trapní, nebo se vás zeptá, jestli berete drogy – obojí je mou vlastní včerejší zkušeností. Ne že bych si myslela, že jsem trapná a beru drogy, jen mi to bylo řečeno :D.

   Provokujte druhé svým optimismem, stáhněte je k sobě, rozveselte svět, BUĎTE TÍM ŠŤASTNÝM právě vy! (:

   No na co ještě čekáte? Už se usmíváte od ucha k uchu? (:

Another year is here still for a short time, but have you already heard how stupid it is? School again. Wake up to work again. The same people all the year again. All from the very beginning again. Everything is new again. It´s snowing again. Oh gosh, another neverendless year in front of us again…  

Yeah, I noticed today that also my very first morning words were: „No, I´m giving up. I can´t bear this. Another getting up at 6:05 am and I´m going to die.“ Then I complain about something more too – tiredness, antibiotics or whatever else, I just didn´t have very kind view. Not the whole day, but some moments like that were there.

Do you know, what the world really need? To be loved. It´s not its fault at all what we´re blaming it for.  It´s not its fault that people behave bad, that there are too many of bad things, that so many of them are here only because of human whims or no consideration. It´s not its fault that we look at it in a black way. It´s not his fault that we have a mouth full of swear words. It´s not its fault that we´re not satisfied all the time. But… What´s the thing we can do for the world? How to change our so often negative mood and eternal complaining about the tiniest trifles? How to make people across the planet to see how many of positive points, situations or events we have all around us? Start at yourself. Yeah, the first challenge of the new year sounds: BE THE HAPPY ONE.  Infect your surroundings with your joy. Turn something sad into something happier. Don´t be scared of hugging those ones, who you love and who made your day. Smile at strangers, wish them a good day spontanneously. Don´t look at those who are laughing at you or saying bad words about you because of your acts. Don´t be afraid when somebody tells you that you´re silly with your happiness, or when someone asks you if you take drugs – both of them are my yesterday experience. Well, to be correct, I don´t think about myself that I´m silly and I don´t take drugs , I was just told that :D.

Irritate others nicely with your optimism, pull them to your side, make the world smile and be happy, BE THE HAPPY ONE! (:

So what you´re waiting for? Is there already a grin on your face? (:

CHALLENGE No. 8 - MAKE A SURPRISE.

   Na světě jsou dvě skupiny lidí – ti, kteří milují překvapení, a ti, kteří zarputile tvrdí, jak je nemají rádi. Já se oběma rukama hlásím mezi první variantu a zastávám názor, že i ti, kterým překvapení údajně nejsou po chuti, by stejně měli radost, kdyby jim bylo jedno opravdu milé věnováno. Samozřejmě, záleží totiž na tom, o jaký druh překvapení se jedná, nikoho asi nepotěší věta: „Až přijdeš domů, čeká tě překvápko! Někdo ti vyryl vzkaz klíčem na tvé nové auto!“ Všeho s mírou, pochopitelně.

   Já mám teď na mysli ale ta opravdová překvapení, anoo, přesně ta, díky kterým se vám zatají dech, která vás připraví o slova nebo vás dovedou k slzám dojetí. Dobře, fajn, stačí jen překvapení, která vás potěší i bez lesknoucích se očí. Ono občas ani nezáleží na tom, co vás má vlastně překvapit, ale spíše jde o to, že si na vás někdo vzpomněl a strávil chvíli tím, že přemýšlel, jak by pro vás připravil něco nečekaného, co vám udělá radost. Jen tak, nemusí k tomu být důvod, nemusíte právě slavit narozeniny nebo zvládnout maturitu. Stačí třeba, když od chodníku před vaším domem vede pomalovaná cesta křídami až do místa, kam zrovna míříte, když vám dorazí domů pizza, kterou jste si sami neobjednali, když vám někdo pošle gramofonovou desku, když někam odcestujete a při návratu domů na vás potom na letišti čeká parta kamarádů, když vás někdo překvapí tím, co řekne – i to nejmenší překvápko se zkrátka počítá.

   Už osmá výzva v pořadí tedy spočívá v tom, abychom někoho nějak překvapili. Asi je zbytečné navrhovat, o co by mohlo jít, jen popřemýšlejme každý sám (: .

   Pěkný týden vám přeju.

There are two groups of people in the world – these ones, who love surprises, and those ones, who affirm doggedly that they don´t like them so much. I´m a member of the first “surprise club“ and I hold the opinion that also those ones, who are so sure in their attitude how much they aren´t fond of surprises, would be pleased if there were someone who would like to give them one really kind.  Of course, it depends on the type of surprises, there is no one who would be happy about a sentence like: “When you arrive home, there is a surprise waiting for you! Somebody has scraped a message on your new car!“  

I mean the real surprises now, yeah, exactly, surprises thanks to them you hold your breath, struck dumb with amazement or which move you so that you start crying. Okay, okay, it can be just a suprise that will please you. Sometimes it´s no important what the surprise was like, there is something more – that somebody has remembered and has taken a while to think about how she/he could prepare something for you what would make you happy. Just without any reason, you don´t have to celebrate your B-Day or you don´t have to pass your graduation to be surprised. I guess that it goes far for instance, when there is a beginning of the chalked road on the pedestrian in front of your house to the place where you´re going to, when delivery of pizza arrives to your home and you really haven´t ordered it before, when somebody sends you a gramofone record, when you´ve travelled somewhere and there is a crowd of your friends at the airport when you leave your adventure and go back, when somebody tells you something surprising – also the tiniest surprise is counted.

  

The eighth challenge in a row consists in making a surprise for someone. It´s quite needless to suggest you something, I think that everyone of us is able to conceive on their own (: .

Have a nice week.